Historie světových šampionátů: Itálie (1990) a USA (1994)

7 minut čtení
Autor: Ladislav Harsányi

Němci se revanšovali Argentincům a v „opakovaném“ finále z roku 1986 je zdolali, i když pouze gólem z penalty. Československo se na svém historicky posledním vystoupení na MS neztratilo. Prohrát finále MS na pokutové kopy, to je nanejvýš krutá záležitost. Přihodilo se to Italům, kteří v americké Pasadeně podlehli po kopech z bílého bodu Brazílii.

Soutěže o ceny a další zajímavosti najdete na našich sociálních sítích Facebooku Instagramu.

Itálie 1990

Naposledy s Československem

Úřadující mistři světa Argentinci vyhráli na šampionátu v řádném hracím čase pouze dvakrát a přece si zahráli finále. V osmifinále narazili na Brazilce a o postupujícím rozhodl jediný gól, který padl po spolupráci Diega Maradony s Claudio Caniggiou. Čtvrtfinálovou (Jugoslavie) i semifinálovou překážku (Itálie) přeskočili až po penaltových rozstřelech, přičemž v obou byl hrdinou brankář Sergio Goycochea – zlikvidoval vždy dva pokutové kopy soupeřů.

Ve finále – označovaném jako jedno z nejslabších v historii šampionátů – však Argentina, která jako první země nevstřelila ve finále MS gól, podlehla Němcům, kteří podávali na turnaji nejvyrovnanější výkony. O trofeji rozhodla proměněná penalta Andyho Brehmeho pět minut před koncem řádného hracího času. Franz Beckenbauer, který byl kapitánem mistrů světa v roce 1974, tentokrát slavil titul jako trenér. To dokázal kromě něj pouze Brazilec Mario Zagallo a v roce 2018 se k nim přidal Didier Deschamps. Němci se stali třetím týmem po Brazílii a Itálii se třemi tituly mistrů světa.

Zdroj: Goal.com/foto: Getty – Roger Milla, Kamerun

Oživením turnaje byla reprezentace Kamerunu, která senzačně vyhrála skupinu (zdolala Argentinu i Rumunsko) a ve čtvrtfinále prohrála s Kolumbií až v prodloužení. Největší postavou týmu byl osmatřicetiletý veterán Roger Milla, který hned čtyřikrát předvedl svůj gólový tanec. Nejlepším střelcem turnaje byl šestibrankový Salvatore Schillaci, Italové skončili třetí po bitvě o bronz s Anglií.

Skončili na štítu mistrů světa

Československo vedené Josefem Venglošem postoupilo na šampionát jako druhé z kvalifikační skupiny za Belgií, za sebou nechalo Portugalsko, Švýcarsko a Lucembursko.

„Někteří tvrdili, že Češi dávali hře rozum a Slováci to jen odřeli. S tím nesouhlasím. Na obou stranách byli bojovníci i konstruktéři. Češi měli technického Kubíka, Slováci Moravčíka. A všichni jsme drželi pohromadě.“
Ján Kocian o česko-slovenské symbióze

Hladké vítězství nad USA (5:1), první na MS po 28 letech, bylo výborným vstupem do turnaje. Poté přišla výhra 1:0 nad Rakouskem zásluhou proměněné penalty Michala Bílka, což znamenalo jistotu postupu do osmifinále.

Po prohře s Itálií (0:2) následovalo osmifinále s Kostarikou (4:1), ve kterém se hattrickem zaskvěl Tomáš Skuhravý a jeden gól přidal Luboš Kubík. Ve čtvrtfinále českoslovenští hráči statečně odolávali silné německé mašině, ale Lothar Matthäus z diskutabilní jedenáctky rozhodl. Zápas nedohrál vyloučený Ľubomír Moravčík, který zlostí vykopl kopačku – „vyzul“ mu ji Pierre Littbarski.

📽️ VIDEO (Německo – Argentina): https://www.youtube.com/watch?v=a7KeFOdpRPY

Zdroj: imago-images.com – Mistři světa 1990 s hvězdami Klinsmannem a Völlerem (uprostřed)

Německo – Argentina 1:0 (0:0), gól: 85. Brehme z penalty
Hrálo se na Olympijském stadionu v Římě před 73 603 diváky, rozhodoval Edgardo Codesal (Mexiko)
Sestava mistrů světa: Illgner – Augenthaler – Berthold (73. Reuter), Buchwald, Kohler, Brehme – Hässler, Matthäus, Littbarski – Völler, Klinsmann.

Zajímavosti turnaje

  • Kamerun se stal vítězem skupiny s negativním skóre (3:5), přičemž tento unikát způsobila prohra 0:4 se SSSR
  • v semifinále mezi Itálií a Argentinou neuhlídal v prvním poločase čas rozhodčí Vautrot a nechtěně nastavil osm minut. Jelikož se v zápase prodlužovalo, týmy si zahrály téměř 130 minut
  • fotbalista SAE Chalid Ismail Mubarak dostal za gól ve skupinové fázi do sítě Německa (1:5) automobil Rolls-Royce
  • útočník Irů (debutující země na MS) Nial Quinn figuroval na soupisce turnaje zároveň jako třetí brankář
  • z osmnácti nařízených penalt proměnili střelci pouze třináct

USA 1994

O mistrech světa poprvé rozhodl penaltový rozstřel

Nad volbou přidělit MS totálně nefotbalové zemi kdekdo kroutil hlavou, ale země neomezených možností na stadionech s velkou kapacitou zlomila divácký rekord – na zápasy bylo zvědavých téměř 3,6 milionu fanoušků. Poprvé se na světovém šampionátu udělovaly tři body za vítězství, což se ukázalo jako pozitivní krok.

Finalista z předchozích dvou šampionátů – Argentina propadla, loučila se už v osmifinále s Rumunskem, přičemž její kapitán Diego Maradona si pozitivním dopingovým testem na efedrin vysloužil vyloučení z turnaje a znamenalo to konec jeho reprezentační kariéry.

„Odřízli mi nohy a nedovolili mi bránit se. Neužíval jsem drogy, nevím, co se stalo, přísahám, že jsem nedopoval, ale vidím, že jim je to jedno.“
 Diego Armando Maradona po pozitivním dopingovém nálezu na MS 1994

Zdroj: fourfourtwo.com – neproměněná rozhodující penalta Roberta Baggia ve finále proti Brazílii

Brazílie získala svůj čtvrtý titul, když nevyhrála jen jeden zápas – ve skupině remizovala se Švédskem (1:1), v semifinále ho však zdolala (1:0). V přetakizovaném finále diváci marně čekali na gól 120 minut a přišly na řadu penalty. Nervózní Italové třikrát chybovali (Franco Baresi, Daniele Masssaro, Roberto Baggio), z Brazilců se spletl jen Márcio Santos. Kanárci tak slavili titul po 24 letech, ale hrou příliš nezaujali.

Rekordman s pěti góly v jednom zápase

Největšími překvapeními šampionátu byli již zmiňovaní Švédové a Bulhaři. Ti ve čtvrtfinále vyřadili mistry světa Němce a zastavili se až v semifinále. Přitom Bulharsko si vybojovalo postup na MS na poslední chvíli, kdy gólem Emila Kostadinova vyřadilo Francouze. Souboj o bronz už mužstvo dirigované fenomenálním Christo Stoičkovem se Švédy hladce prohrálo (0:4). Seveřané měli na turnaji potentní střelce – Kennet Andersson dal pět gólů, Martin Dahlin čtyři, Tomas Brolin tři.

O těžko překonatelný rekord se však postaral ruský útočník Oleg Salenko, který se trefil do sítě Kamerunu pětkrát. Na turnaji se podělil o titul krále střelců se Stoičkovem (dali po šesti gólech).

Přestože Československo už v době šampionátu rok a půl roku neexistovalo, mnoho nechybělo a mohlo tam účinkovat. Stačilo by, kdyby v posledním vystoupení týmu v historii (pod značkou RČS – Republika Česko a Slovensko) vyhrálo v Belgii. V samotném závěru to mohl zařídit Jaroslav Timko, jeho hlavička však těsně minula branku a na ukazateli skóre zůstalo 0:0, což k dosažení amerických břehů nestačilo.

📽️ VIDEO (Brazílie – Itálie): https://www.youtube.com/watch?v=pLPM_JSbGvI

Zdroj: fourfourtwo.com; tým Brazílie: Nahoře zleva Taffarel, Jorginho, Aldair, Mauro Silva, Marcio Santos, Branco; dole Mazinho, Romario, Dunga, Bebeto, Zinho

Brazílie – Itálie 0:0 po prodloužení, na pokutové kopy 3:2
Hrálo se na stadionu Rose Bowl v Pasadeně před 94 149 diváky, rozhodoval Sándor Puhl (Maďarsko)
Sestava mistrů světa: Taffarel – Jorginho (21. Cafú), Aldair, Marcio Santos, Branco – Mazinho,  Mauro Silva, Dunga, Zinho (106. Viola) – Bebeto, Romario.

Zajímavosti turnaje

  • kapitán Kamerunu Roger Milla se stal nejstarším střelcem šampionátů, když proti Rusku skóroval ve věku 42 let a 39 dní
  • zápas mezi USA a Švýcarskem byl první, který se na MS uskutečnil pod krytou střechou – v hale Pontiac Silverdome
  • kolumbijský obránce Andrés Escobar, který si v zápase proti USA vstřelil vlastní gól, byl po návratu do vlasti v Medellíně na ulici zavražděn po dvanácti výstřelech
  • brazilský záložník Rai byl kapitánem v zápase proti Rusku, stejně jako jeho bratr známý pod jménem Sócrates dvanáct let před tím proti SSSR
  • od roku 1938 poprvé vystupovali Němci pod názvem Německo poté, co v roce 1990 přišli ke znovusjednocení západního a východního Německa

👉 přečtěte si 1. díl: Historie světových šampionátů: Uruguay 1930
👉 přečtěte si 2. díl: Historie světových šampionátů: Itálie 1934 a Francie 1938
👉 přečtěte si 3. díl: Historie světových šampionátů: Brazílie (1950) a Švýcarsko (1954)
👉 přečtěte si 4. díl: Historie světových šampionátů: Švédsko (1958) a Chile (1962)
👉 přečtěte si 5. díl: Historie světových šampionátů: Anglie (1966) a Mexiko (1970)
👉 přečtěte si 6. díl: Historie světových šampionátů: SRN (1974) a Argentina (1978)
👉 přečtěte si 7. díl: Historie světových šampionátů: Španělsko (1982) a Mexiko (1986)