Historie světových šampionátů: Brazílie (1950) a Švýcarsko (1954)

7 minut čtení
Autor: Ladislav Harsányi

Druhá světová válka ochudila dějiny mistrovství světa ve fotbale o dvě kapitoly. V roce 1950 poprvé dostala možnost zorganizovat šampionát Brazílie, která se o to pokoušela již v roce 1942. O čtyři roky později se MS konalo na „neutrální půdě“ ve Švýcarsku, kde se poprvé z titulu radovali Němci. Přečtěte si spoustu zajímavosti, které přineslo toto mistrovství.

Soutěže o ceny a další zajímavosti najdete na našich sociálních sítích Facebooku Instagramu.

Brazílie 1950

Brazilská národní tragédie a anglická ostuda

Nejen důsledky války, kdy Německo a Japonsko vyloučili z kvalifikací, ale také nezájem některých zemí – tvořící se socialistický tábor, včetně Československa kopíroval rozhodnutí Sovětského svazu nezúčastnit se MS – či letecká tragédie AC Turín (smrt osmi italských reprezentantů), poznamenaly účast.

Uražená Argentina odmítla místenku, z Asie ani Afriky nebyl žádný zástupce. Ze šestnácti zemí, které se kvalifikovaly, nakonec tři nepřicestovaly, a tak se turnaj hrál poprvé a naposledy formou miniligy – to znamená bez K.O. systému a finálového zápasu.

Naštěstí shodou okolností v posledním zápase turnaje se přímo mezi Brazílií a Uruguayí rozhodovalo o novém šampionovi, přičemž domácím by byla stačila na zisk trofeje i remíza. Vysoce favorizovaná Seleção však rozplakala 200-tisícovou Maracanu i celý národ. Ta si na první gól musela počkat do 47. minuty, kdy Friaca otevřel skóre. Co se však stalo poté, si Brazilci dodnes neumí vysvětlit.

 „Pouze tři lidé dokázali utišit 200 tisíc lidí na Maracana. Frank Sinatra, papež Jan Pavel II. a já.“
Alcides Ghiggia, střelec gólu do sítě Brazílie, který rozhodl o titulu mistra světa

Nejprve Juan Alberto Schiaffino vyrovnal a následně Alcides Ghiggia vyrval domácím trofej z rukou. Lidé na stadionu kolabovali, oslavy se proměnily v národní smutek. Krásný fotbal, který na šampionátu umocňovalo útočné trio Zizinho – Ademir (s devíti góly nejlepší střelec turnaje) – Jair, nebyl nakonec odměněn zlatem.

📽️ VIDEO (Brazílie – Uruguay): https://www.youtube.com/watch?v=Pu1WanatiAM

Zdroj: minutemediacdn.com – Alcides Ghiggia a jeho víťazný gól proti Brazílii

Premiéru si na šampionátu odkroutili Angličané a postarali se o senzaci turnaje – ze svého pohledu negativní. S mužstvem USA, složeném z amatérů a poloprofesionálů, prohráli 0:1. Některá anglická média v domnění, že v tisku zpravodaje vypadla jednička, zveřejnila výsledek 10:1 pro Angličany.

Brazília – Uruguay 1:2 (0:0), góly: 47. Friaca – 66. Schiaffino, 79. Ghiggia.
Hrálo se v Riu de Janeiro před 200 000 diváky, rozhodoval George Reader (Anglicko).
Sestava mistrů světa: Máspoli – M. González, Tejera – Gambetta, Varela, Andrade – Ghiggia, Perez, Miguez, Schiaffino, Moran.

Zajímavosti turnaje

  • poprvé se návštěvnost na závěrečném turnaji MS vyšplhala nad milionovou hranici. Návštěva 200 tisíc diváků na zápase Brazílie – Uruguay už zřejmě nikdy nebude překonána
  • Indie se zřekla účasti na turnaji kromě jiných důvodů i proto, že FIFA nedovolila hrát jejím reprezentantům naboso
  • trofej pro vítěze poprvé nesla jméno po Julesi Rimetovi, prezidentovi FIFA, o čemž rozhodli na počest jeho 25. výročí v čele této organizace
  • autor jediného gólu zápasu USA – Anglie Joe Gaetjens pocházel z Haiti, později se vrátil do rodné země a stal se obětí režimu Francoise Duvalliera – ve vězení ho zavraždila tajná policie
  • jako jediná z tábora socialismu se šampionátu zúčastnila Socialistická federativní republika Jugoslávie. Před duelem s Brazílií si její obránce Ivica Horvat v tmavém tunelu Maracany rozbil hlavu o trám, zápas začal bez něj, a než se vrátil z ošetřovny, Jugoslávci prohrávali 0:1 (nakonec podlehli 0:2).

Švýcarsko 1954

Rozčarované Maďary čekaly doma nepokoje

Začněme od konce. Zatímco Němci mluví o finále jako o zázraku z Bernu (Wunder von Bern), pro Maďary vyústilo v noční můru a považují ho za národní tragédii. Jak jsme mohli prohrát s Německem? Proč ve finále neskóroval nejlepší střelec turnaje Sándor Kocsis (11 gólů), který v předchozích zápasech trefil vždy alespoň dvakrát? Proč v samotném závěru neuznal rozhodčí regulární gól Ference Puskáse (údajný ofsajd)? Dodnes si Maďaři kladou tyto otázky.

„Domů jsme cestovali s bolavým srdcem. Věděli jsme, že celé Maďarsko truchlí a nedokáže pochopit, jak jsme mohli prohrát finále, když jsme Němce předtím zdolali 8:3 a ve finále jsme vyhrávali 2:0.“
Ferenc Puskás, největší hvězda maďarského mužstva

Maďaři byli velkými favority turnaje – olympijští vítězové (1952) neprohráli přes čtyři roky, Angličanům v jejich fotbalovém chrámu ve Wembley uštědřili porážku 3:6 a v Maďarsku dokonce 1:7. I na šampionátu Aranycsapat (zlaté mužstvo) Gusztáva Sebesa potvrzoval své kvality, i když se zapotil ve čtvrtfinále s Brazílií a v semifinále s Uruguayí rozhodl až v prodloužení. Ve finále vedli nad Německem už v 8. minutě 2:0 po gólech Ference Puskáse, který nastoupil nedoléčený, a Zoltána Czibora. Jenže nepoddajní Němci třikrát odpověděli. Maďaři si vypili v zápase kalich hořkosti do úplného dna. Po jejich příchodu domů vypukly v zemi nepokoje.

„Po prohře 2:3 jsme marně čekali na naše medaile, já do dnešního dne nevím, kde se ta moje nachází,“ řekl po mnoha desetiletích jeden z členů Aranycsapatu, brankář Gyula Grosics. Prý medaile předali představitelé FIFA po zápase Puskásovi v krabici, ten ji položil v šatně na stůl a řekl: „Kdo chce, ať si vezme.“ On a ani Grosics – naštvaní – si svou medaili nevzali.  

Titul mistrů světa (devět let po prohrané druhé světové válce) byl výsledkem chytrých tahů trenérského lišáka Seppa Herbergera, který nepodcenil žádný detail. V základní skupině postavil proti Maďarům „béčko“, aby se v dalších kolech vyhnul silné brazilsko-uruguayské větvi.

📽️ VIDEO (Západní Německo – Maďarsko): https://www.youtube.com/watch?v=tCE1AqIi_zA

Zdroj: Adeyinka Makinde – Fritz Walter (vlevo) a Ferenc Puskas (vpravo), před finále 1954

Československo se po úspěšné kvalifikaci (s Bulharskem a Rumunskem) ve Švýcarsku představilo ve špatném světle. Po prohře s favorizovanou Uruguayí (0:2) dostalo debakl od Rakouska (0:5 je nejhorším výsledkem čs. týmu na závěrečných turnajích MS i ME). Hlavním trenérem byl Čech Jaroslav Cejp.

Německo – Maďarsko 3:2 (2:2), góly: 10. Morlock, 18. a 84. Rahn – 6. Puskás, 8. Czibor.
Hrálo se v Berně před 60 000 diváky, rozhodoval William Ling (Anglicko).
Sestava mistrů světa: Turek – Posipal, Liebrich, Kohlmeyer – Eckel, Mai  – Rahn, Morlock, O. Walter, F. Walter, Schäfer.

Zajímavosti turnaje

  • gólový průměr na zápas byl 5.38, což je stále platný rekord v historii světových šampionátů
  • pět německých fotbalistů v přestávce finále dostalo v šatně na povzbuzení metanfetamin
  • v All stars týmu turnaje dostalo místo šest maďarských reprezentantů a pouze dva členové německého týmu mistrů světa
  • na tomto šampionátu jako na jediném v historii každý tým prohrál alespoň jednou
  • Fritz a Ottmar Walterovi byli první bratrskou dvojicí, která si zahrála finále MS a stala se světovými šampiony. Titul po nich získali už jen bratři Jack a Bobby Charltonovi na MS 1966

👉 přečtěte si 1. díl: Historie světových šampionátů: Uruguay 1930
👉 přečtěte si 2. díl: Historie světových šampionátů: Itálie 1934 a Francie 1938