Vlastnictví více klubů ve fotbale: dlouhodobá cesta ke zkáze?

4 minuty čtení
Autor: Jakub Vaverka
Zdroj: TheAthletic

Fotbal je nejen nejrozšířenějším a nejpopulárnějším sportem na světě, ale také obrovským byznysem, který přináší astronomické zisky ve všech koutech planety. Současným fenoménem tohoto odvětví, jenž se dostává stále více do popředí, je takzvané vícenásobné vlastnictví klubů. Je to budoucnost, nebo cesta do záhuby? Nebo obojí?

Soutěže o ceny a další zajímavosti najdete na našich sociálních sítích Facebooku, Instagramu a na Tik-Toku.

Finanční žraloci jsou stále silnější

Předseda UEFA Aleksander Čeferin je velkým odpůrcem projektů, jako je Superliga, které by mohly ohrozit fungování evropských ligových soutěží a evropských pohárů. Současně však Čeferin otevřeně bojuje za zachování podobnosti fotbalového světa, jaká je nyní, sám prosazuje nový model Ligy mistrů, který se fanouškům příliš nezamlouvá, a také víceméně nápadně přivírá oči nad fenoménem vícenásobného vlastnictví, který může časem ohrozit integritu některých zápasů či dokonce lig.

Zdroj: football-espana.net – Aleksandr Ceferin

Ve zkratce jde o to, když jeden vlastník nebo jedna finanční skupina vlastní více klubů. Současní zájemci o Manchester United jsou toho dokonalým příkladem. Jedním z nich je britská společnost INEOS, která například vlastní i francouzský klub OGC Nice, druhým je katarský šejk Bin Hamid Al Thani. Ten je synem bývalého katarského ministra sportu, který, jak správně tušíte, má podíl na vlastnictví francouzského Paris Saint-Germain.

Příklad vícenásobného vlastnictví v Red Bullu

Oliver Kay z The Athletic na tento problém upozorňuje v podrobném článku. Stačí si představit potenciální střet zájmů, který by vznikl, kdyby proti sobě hrály kluby vlastněné stejnými nebo spřátelenými osobami v duelech, v nichž by šlo o cenné trofeje a tučné finanční prémie.

Zdroj: khelnow.com

Na nové majitele Rudých ďáblů si budeme muset počkat, ale jeden takový případ v Evropě už nějakou dobu sledujeme. Stojí za ním společnost Red Bull, která vlastní rakouský Salcburk a německé Lipsko (kromě New York Red Bulls v americké MLS a Red Bull Bragantino v brazilské Serii A). Společnost Red Bull ujistila UEFA, že v případě vzájemného zápasu nebude ohrožena integrita hry, což Evropská fotbalová unie akceptovala a dále nezkoumala.

„Nárůst investic do více klubů má potenciál narušit přestupovou aktivitu, přičemž se zvětšuje procento přestupů realizovaných v rámci investičních skupin více klubů za ceny, které vyhovují spíše investorům, a ne za skutečné hodnotá, a to na úkor klubů, které hráče vychovaly.“

– Stanovisko UEFA

Vzhledem k Čeferinově velkému boji za to, aby žádná Superliga neexistovala, je to docela zvláštní. A možná to vůbec není divné, protože v podobných případech naprosto platí, že bez větru se nehne ani lístek. Lze se domnívat, že UEFA zasahuje tam, kde cítí vlastní ohrožení, jinak si finančních žraloků nevšímá.

Podivný trend bude pokračovat

Když píšeme o INEOS, Katařanech nebo Red Bullu, jsou to jen kapky v moři nového a sílícího trendu. Například Manchester City vlastní Melbourne City, New York City, Bombaj City, Jokohama F Marinos, Gironu a Montevideo City. Americký majitel FC Chelsea Todd Boehly se netají svými plány na získání nových klubů v Evropě a rád by investoval v Portugalsku.

Tony Bloom, majitel Brighton & Hove Albion, má pod svými křídly belgický klub Royal Union Saint-Gilloise, který udělal obrovský krok vpřed a hraje také evropské poháry. Co by se stalo, kdyby Brighton hrál s Royal Union v Evropě? Ač to může znít banálně, pravděpodobně nic. Ve stanovách UEFA jsou sice články o zachování integrity a možných rizicích, ale to je spíše teorie než praxe.

Spřátelené kluby nabírají na síle

Vícenásobné vlastnictví, kdy jednotlivci vlastní podíly ve více než jednom fotbalovém týmu, se stalo mezi investory oblíbeným obchodním modelem, přičemž UEFA určila více než 180 klubů po celém světě, které se v roce 2022 stanou součástí vícenásobné klubové struktury. To je téměř dvojnásobek hodnoty než před čtyřmi lety.

Oliver Kay upozorňuje, že tato situace měla být řešena již před 15 lety. Nyní je však již pozdě. Na druhou stranu je lepší teď než za dalších deset let, kdy se může stát, že polovinu týmů Premier League bude vlastnit stejná osoba nebo finanční skupina.

To je samozřejmě mírná nadsázka, protože ve Velké Británii platí přísná pravidla pro prodej klubů. Nicméně nemusí být vyloučeno, že „spřátelené“ kluby budou hrát proti sobě v Lize mistrů nebo Evropské lize. A to může být značný problém, tím spíše v zápasech, kdy jeden nebo druhý může bojovat o postup do další fáze.

Co si o tom myslíte vy? Je budoucnost fotbalu založena na vícenásobném vlastnictví jednoho člověka/společnosti?