4 minuty čtení
Zájem diváků o Ligue 1 roste. V sezóně 2022/23 překročila návštěvnost zápasů nejvyšší francouzské fotbalové soutěže poprvé v historii 9 milionů diváků. Na jeden zápas přišlo v průměru 23 810 diváků, což je rekordní počet.
Sledujte nás i na našich sociálních sítích Facebook – Instagram – Tik-Tok
Marseille přitahuje na své zápasy nejvíce fanoušků
Nejvíce lidí chodí na stadion Olympique Marseille (v průměru 62 716), Paris St. Germain v průměru 47 418 a Olympique Lyon jen o něco méně (46 701). Nejlákavější je samozřejmě francouzské El Clasico mezi Marseille a PSG – derby na legendárním Velodromu v Marseille vidělo 65 894 fotbalových fanoušků.
Diváci ve větším počtu vyrazili také na venkovní zápasy, kterých se zúčastnilo celkem 125 207, tedy v průměru 350 hostujících diváků na zápas (v předchozí sezoně 286). V největším počtu doprovázeli svůj tým na hřiště soupeřů příznivci RC Lens (průměrně 861 na zápas), následovaní Olympique Marseille (776) a druholigovým Saint-Etienne (539). Pětistovkovou hranici ještě překročily AJ Auxerre (510) a AS Monaco (509).
Farmářská liga?
Ligue 1 je však z hlediska úrovně stále považována za poslední v žebříčku pěti nejlepších lig v Evropě (anglická Premier League, španělská La Liga, německá Bundesliga, italská Serie A). Mnozí ji posměšně nazývají farmářskou ligou, kde se hráči přes den věnují své každodenní práci a večer hrají fotbal. K neatraktivitě soutěže přispívá i skutečnost, že Paris St. Germain po převzetí katarskou státní organizací (Qatar Sports Investment) v roce 2011 nemá již deset let žádného relevantního konkurenta v boji o titul.
Na evropské scéně se mu však navzdory vysoké koncentraci hvězd nepodařilo prorazit a Ligu mistrů v tomto období nevyhrál ani jednou. PSG se to nepodařilo ani s takovými esy, jako jsou Messi, Neymar a Mbappé. Paříž ve srovnání s Londýnem, Madridem, Římem nebo jinými evropskými metropolemi postrádá městské derby na nejvyšší úrovni. Pařížský FC hraje pouze druhou ligu, mezi elitou byl naposledy v sezoně 1978/79.
Multikulturní země a liga
Fotbal je v zemi populární, ale na tribunách převažuje „dělnická třída“, „buržoazie“ dává přednost například ragby. Fanoušci se dokážou sjednotit pro národní tým, který je velmi úspěšný. Když se jim ale nedaří, mohou za to Afričané nebo Arabové. „Když dám gól, jsem Francouz. Když se mi nedaří, jsem Arab,“ řekl kdysi bývalý reprezentant Karim Benzema. Faktem je, že národní tým je z drtivé většiny tvořen hráči afrického nebo arabského původu. Patří mezi ně i Kylian Mbappé s kamerunsko-alžírskými kořeny. Národní tým se nazývá nejen „Les Bleus“, ale také podle francouzské trikolóry Bleu, Blanc, Rouge (modrá, bílá, červená).
Protože však většinu hráčů na hřišti tvoří Arabové tmavé pleti, existuje také černobílá verze s nápisem Beur (což ve francouzštině znamená Arab), která vizuálně lépe odráží realitu. Až 87 procent hráčů týmu mistrů světa z roku 1998 mělo jiný než francouzský původ nebo kořeny. Podle nejnovějších údajů serveru Quartz běhá po trávnících nejvyšší soutěže 107 hráčů z Afriky, a to nemluvíme o naturalizovaných fotbalistech s francouzským občanstvím. Takové číslo nenajdete v žádné evropské lize. To vše je také živnou půdou pro rasismus, se kterým má země stále problémy. Není to však jen ve sféře fotbalu. Multikulturní je samozřejmě i struktura fanoušků.
Nejlepší a nejvášnivější
Na většině francouzských stadionů (které jsou moderní, pěkné – i vzhledem k tomu, že Francie hostila mistrovství světa v roce 1998 a mistrovství Evropy v roce 2016, byly přestavěny nebo postaveny zcela nové) panuje pravá fotbalová atmosféra. Starají se o to zejména ultras. Mezi špičku patří Olympique Marseille. Přístavní město, kde je silný multikulturní vliv a tato pestrobarevnost se odráží i ve fotbale. Bez ohledu na sociální postavení se fanoušci spojují ve vášnivou masu v perleťově bílé a blankytně modré barvě.
Stadion Velodrome je chrámem hrdosti a radikální sounáležitosti. Skandování, světlice, dýmovnice, skandování, ohlušující pískot – s tím vším se musí vyrovnat soupeři. Musí také poslouchat skandování „Nous summers les Marseillas! Et nous allons gagner“. V překladu: „My jsme Marseillané! A my vyhrajeme!“ Na každý zápas si připravují speciální choreografii, která je neopakovatelná, včetně transparentů. V Marseille se můžete na fotbal podívat za přijatelné ceny, dokonce za cenu kolem 15 eur. Na francouzských stadionech můžete sedět na lepších místech za 30-40 eur.
K nejlepším a nejvášnivějším fanouškům v zemi patří ti ze Saint-Étienne, přestože v Ligue 2 působí teprve druhou sezonu (i tam mají průměrnou návštěvnost přes 17 tisíc diváků). Přestože klub od sedmdesátých let, kdy patřil k evropské špičce (byl ve dvou finále poháru), nedosáhl žádného zářného úspěchu, ultras Les Stéphanois zůstali věrní. Atmosféra na stadionu Geoffroye Guicharda, známém také jako „Le Chaudron“, je jedinečná, a to jak choreografií, tak pyrotechnikou, a tak to na něm žádný soupeř nemá jednoduché.
Nejsledovanější francouzské kluby
Kluby ze země galského kohouta mají své fanoušky nejen na domácích stadionech, ale také na sociálních sítích po celém světě. Vysoko vede Paříž se 184 miliony sledujících. Žebříček je podle údajů z posledních měsíců následující.
- Paris Saint-Germain 184 milionů
- AS Monaco 20,4 milionů
- Olympique de Marseille 17,27 milionů
- Olympique Lyon 10,9 milionů
- LOSC Lille 4,12 milionů
😱 Le Canari est à terre ce soir sur un placage incroyable ! #SRFCFCN pic.twitter.com/mGfIw27uBV
— Prime Video Sport France (@PVSportFR) October 1, 2023
Střet maskotů
V nedávném francouzském derby mezi Rennes a Nantes došlo ke kuriózní srážce maskotů. Maskot Rennes, bílá border kolie jménem Erminig, přiběhl pozdravit „kolegu“ kanárka z Nantes, pokusil se ho obejmout, ale byl sražen k zemi. Kanárkovi při pádu uletěla hlava. „Zlomeného“ kanárka odnesli z trávníku na nosítkách. Na hřišti však byli šťastnější hosté z Nantes, kteří vyhráli 3:1.
