Historie evropských šampionátů – EURO 1972 v Belgii: Československá aféra

6 minút čítania
Autor: Ladislav Harsányi

Fotbalové EURO bude jedním z hlavních sportovních svátků kalendářního roku 2024. Při příležitosti mistrovství Evropy v Německu jsme si připravili historický seriál o evropských šampionátech. Toto je čtvrtý díl, jehož hlavním tématem bude EURO 1972 v Belgii.

Sledujte nás i na našich sociálních sítích Facebook Instagram – Tik-Tok

Československá aféra

Na formátu kvalifikace i závěrečného turnaje se nic nezměnilo ani v tomto případě. Z členských zemí UEFA se do soutěže nepřihlásil pouze Island, a tak vznikl ideální počet mužstev (32), které rozdělili do osmi čtyřčlenných skupin, přičemž pouze vítězové postoupili do čtvrtfinále. V kvalifikaci dostalo Československo do skupiny Rumunsko, Wales a Finsko. Bylo po MS 1970, na kterém ČSSR výsledkově propadla (tři prohry). Hledaly se příčiny neúspěchu a viníci.

Jednou z příčin fiaska mělo být, že hráči se v přípravě více věnovali sporům o to, zda budou hrát ve výstroji Adidasu, nebo Pumy, přičemž tyto firmy je i finančně motivovaly (za zápas „na hlavu“ to mělo být od 100 do 150 USD). Slovanisté upřednostňovali Adidas, hráči Spartaku Trnava Pumu. A tak před evropskou kvalifikací vrcholní funkcionáři rozhodli, že viníky aféry Adidas-Puma potrestají.

Dvaceti hráčům „mexického“ kádru (omilostnili pouze mladého Milana Albrechta), plus trenérovi zastavili činnost v reprezentaci. A tak pověření trenéři Antonín Rýgr a Jaroslav Vejvoda (třetí do party byl Michal Vičan) museli na první kvalifikační zápas sáhnout po druhé či třetí garnituře hráčů.

Drtivá většina z nich (kromě tří hráčů) absolvovala reprezentační debut. Mělo to své následky: proti outsideru Finsku ztratilo mužstvo v Praze bod po remíze 1:1 (paradoxně, jediný gól domácích dal omilostněný Albrecht, zároveň to byl vůbec první gól celé kvalifikace ME 1972). Funkcionáři museli uznat, že takhle to dál nepůjde a nesmyslné tresty zrušily. Nové trenéry jmenovali dva Ladislavy – Nováka a Kačániho.

Ti nastartovali sérii čtyř výher v řadě a nebýt ztráty bodu s Finskem, postup by už měli před závěrečným zápasem v Rumunsku jistý. Podle aktuálního bodového stavu však nesměli v Bukurešti prohrát. Prohrávali 0:1, ale Ján Čapkovič využil hrubku brankáře Ricu Raducana, který mu míč naservíroval přímo na kopačku a vyrovnal. Poslední slovo však měl domácí Nicolae Dobrin a zajistil postup Rumunům.

Belgická premiéra v pozici hostitelů

Organizaci šampionátu „museli“ přidělit Belgii. Úzus byl takový, že závěrečný turnaj vždy pořádá jeden z jeho účastníků. Jelikož Němci se připravovali na organizaci MS 1974, a východní blok nebyl pro UEFA atraktivní, volba padla na Belgii. Dějištěm se staly kromě Bruselu (Stade Émile Versé a Heysel) ještě Antverpy (Bosuilstadion) a Liége (Stade Marcel Dufrasne).

Turnaj se uskutečnil v termínu od 14. do 18. června 1972. Pokud by nějaký ze zápasů skončil i po prodloužení bez prohry, poprvé měly o vítězi rozhodovat pokutové kopy. K nim však nedošlo. Další změnou bylo, že už se mohlo střídat – v té době dva hráče v poli plus brankáře.

Domácí dostali v semifinále favorizované Němce. Přestože je potrápili, do finále postoupil favorit po výhře 2:1 (oba góly vítězů dal Gerd Müller). Druhý semifinálový zápas mezi Maďarskem a SSSR mnoho vzruchu nepřinesl, o postupujícím rozhodla šťastná střela Anatolije Koňkova po změně stran. Zápas o bronz vyhráli Belgičané, kteří porazili Maďarů 2:1.

Druhý double Gerda Müllera

Finálový souboj měl být konfrontací pevné sovětské defenzivy v čele s brankářem, se silnou ofenzívou německého mužstva. Velice rychle se ukázalo, že navrch bude mít Die Mannschaft pod vedením trenéra Helmuta Schöna. Mužstvo dirigované skvělým liberem Franzem Beckenbauerem, ve středu pole famózním tvůrcem hry Günterem Netzerem a vpředu téměř neomylným „Bomberem“ Gerdem Müllerem, přičemž vysokou kvalitu prokázali i brankář Sepp Maier, Paul Breitner či Uli Hoeness, ovládlo hřiště.

Po biliárové kombinaci trefil Netzer břevno, střelu Juppa Heynckese vyrazil brankář, ale Müller už síť trefil. Po přestávce zvýšil Herbert Wimmer na 2:0 a v 58. minutě Müller pečetil výsledek – 3:0. Ten tak zopakoval svůj gólový double ze semifinále. Němci se propracovali k titulu bez jediné prohry – dosáhli na sedm vítězství a tří remízy. Jeho nejlepším střelcem byl Gerd Müller s jedenácti góly (z osmnácti celého mužstva).

„Všechno fungovalo. Měli jsme dobrou harmonii, každý si rozuměl s každým. Platilo to i na hřišti. Nemůžete chtít víc.“
Gerd Müller, mistr Evropy 1972 a nejlepší střelec turnaje

Finále: NSR – SSSR 3:0 (1:0)
Góly: 27. a 58. G. Müller, 52. Wimmer.
Rozhodoval: Marschall (Rak.) – 43 437 diváků. Hrálo se 18. června 1972 na stadionu Heysel v Bruselu.
Sestava mistrů Evropy: Maier – Höttges, Beckenbauer, Schwarzenbeck, Breitner – U. Hoeness, Netzer, Wimmer – Heynckes, G. Müller, Kremers.

Zajímavosti EURO 1972

  • Přestože Československo nepostoupilo ze skupiny, stihlo se postarat o dva unikátní rekordy. Proti Finsku nastoupilo s nejnižším počtem reprezentačních startů (2,18 zápasu na hráče!). Slovák František Karkó nastoupil v kvalifikaci pouze na 14 minut, během kterých stihl dát dvě branky, a to nemá v historii ME obdoby. Stal se nejproduktivnějším střelcem v historii čs. reprezentace.
  • Semifinálový souboj mezi SSSR a Maďarskem sledovalo v Bruselu pouze 1659 diváků, nikdy předtím a nikdy poté už nepřišlo tak málo diváků na žádný zápas závěrečného turnaje ME. Na zápas o 3. místo mezi Belgií a Maďarskem bylo zvědavých také „bídných“ 6184 fanoušků fotbalu.
  • Díky výborným výkonům reprezentace němečtí hráči uzmuli všechna tři místa ve Zlatém míči za rok 1972 v pořadí Beckenbauer, G. Müller, Netzer.
  • I když Československo nepostoupilo ze skupiny, přesto mělo v roce 1972 mistrů Evropy. Vyhrálo totiž 1. ročník ME do 23 let pod vedením trenéra Josefa Vengloše, po finálových duelech se SSSR (2:2 a 3:1).
  • Gerd Müller vstřelil v kalendářním roce 1972 za reprezentaci i klub celkem 85 gólů. Tento rekord překonal až v roce 2012 Lionel Messi (91 gólů).

Zájezdy na MISTROVSTVÍ EVROPY 2024 🇩🇪