Historie Santiago Bernabéu v obrazech. Stadion Realu nabírá novou podobu

Na čtení následujícího textu vám stačí 3 minuty.
Text obsahuje 5 fotek a 1 video s délkou 6 minut.

Zatímco se Real usadil na stadionu Santiaga Bernabeua, proběhlo od založení klubu dlouhých 45 let, během nichž se stěhoval z místa na místo. Co býčí aréna společného s Realem Madrid a kolikrát musel slavný velkoklub hledat nový stadion?

Z býčí arény do královského stánku

V roce 1902, kdy dnešní Real vznikl, se klub jmenoval pouze Madrid Club de Fútbol. Své domácí zápasy hrával blízko býčí arény, kde si za 150 pesos ročně pronajímal kousek země bez trávy a šatny měl v nedaleké taverně. Není se čemu divit, tehdy to ještě nebyl královský klub, tím se stal až v roce 1920, když mu král Alfonso XIII. udělil přívlastek Real = královský.

Prvním skutečným stadionem Madridu byl O’Donnell, který v té době patřil mezi nejmodernější ve Španělsku. Vešlo se sem 6000 diváků a hřiště bylo odděleno od fanoušků zábradlím. Neboť Španělé oslavují góly rádi a bujaře. 
Stadion O’Donnell (1910)

 

Netrvalo dlouho a Real si začal hledat další nový domov, teď ho našel ve velodrému. Cyklistický ovál si upravil tak, aby tam mohl hrát fotbal a konečně našel první stadion s trávníkem. 


Velodróm (1923)

S pěkným zeleným. Šlo však pouze o dočasné řešení, protože o rok později se stěhoval znovu. Tentokrát na Estadio Chamartín, kde se mu líbilo a vydržel zde na, poměry Realu, neuvěřitelných 23 let.

Konečně ve svém

Přestože byl stadion Chamartín během občanské války poškozen, později zrekonstruovaný a jeho kapacita byla zvýšena pro 25 tisíc milovníků fotbalu, pořád to bylo málo. Real zbožňovalo více a více Španělů.

A tak si tehdejší prezident Realu Santiago Bernabéu řekl, že proč dělat věci v malém, když můžete postavit rovnou 100tisícový stadion.


Stadión Chamartín (1930)

Můžete a také chcete, ale problémy s pozemky a hlavně penězi jsou vždy přítomny. Jenže Benabéu byl dost tvrdohlavý, za pomoci banky pozemky koupil a v roce 1943 začal budovat nový stadion.
I když se 2. světová válka Španělska nedotýkala tak velmi jako ostatních evropských zemí, byl to zajímavý čas na takovou obrovskou investici do fotbalového stadionu.
V prosinci 1947 byl Estadio Nuevo Chamartín, jak se tehdy stadion volal, pokřtěný výhrou Realu nad portugalským mistrem Osa Belenenses 3:1.
O 7 let měl už stadion neuvěřitelnou kapacitu 125 tisíc diváků a to díky snem Dona Santiaga Bernabeua. I jeho zanícení a láska k Realu může za to, že v roce 1955 přejmenovali stadion na Estadio Santiago Bernabéu.
Santiago Bernabéu (1970)

 

Rekonstrukce udrželi Realu domov

Koncem 70. let se i přes množství rekonstrukcí začalo přemýšlet o novém stánku pro Real. Navíc se blížili mistrovství světa 1982 a nový fotbalový stadion se jevil jako rozumná volba.

No někdo, kdo byl více rozumný než emotivní, rozhodl o tom, že Santiago Bernabéu se bude rekonstruovat a Real se nebude znovu stahovat.

Estadio Santiago Bernabéu Real Madrid

Po přidání nových míst k sezení, kapacita klesla na „pouze“ 90 800 diváků, ale ti si mohli užít skvělé divadlo v podobě finále MS mezi Itálií a Německem, tehdy ještě s přívlastkem „Západní“.

Kromě toho Santiago Bernabéu hostil 4 finále evropských soutěží, naposledy v roce 2010, kdy Inter Milán zvedal nad hlavu „ušatou trofej“ Ligy mistrů a hráči Bayernu odešli do šaten se sklopenými ušami.

V 21. století opět zesílily hlasy volající po modernizaci a tak se již v roce 2022 můžeme těšit na výsledek snad nejodvážnější rekonstrukce svatostánku Realu vůbec:.